Žertovné eseje DAREBÁCI
"Všichni mrtví, s výjimkou těch, kteří jsou naživu, a ti z nich pamatoval."Konfucius
Obsah
- Slovo autora
- Copyright Registrace
DAREBÁCI
Eseje 1. Jak jsem se stal studentem
Eseje 2. Minikolej
Eseje 3. Arkaša
Eseje 4. Dito
Eseje 5. Vagram
Eseje 6. Jevgenij
Eseje 7. Sláva Sizikov
Eseje 8. Báťa
Eseje 9. Tolik a Vagram
Eseje 10. Ilgam a Otari
Eseje 11. Péťa Kozlov a píšťalka
Eseje 12. Golubjov a Sáša Plochich
Eseje 13. Serjoža Ščerbinin
Eseje 14. Zkouška z praktické chirurg...
Eseje 15. Striptýz Lídy Syrkaševové
Eseje 16. Svět je malý
Eseje 17. Pseudosvatba
Eseje 18. Jak jsem dělal vedoucího odb...
Eseje 19. Anatomie
Eseje 20. Skupina č. 118
Eseje 21. RW
Eseje 22. Bratři Romašovovi
Eseje 23. Farmakologie
Eseje 24. Sambo
Eseje 25. Dimka vinařem
Eseje 26. Pivovar
Eseje 27. Delikátnost
Eseje 28. Vojenská příprava
Eseje 29. Festival
Eseje 30. Příliš hr do manželství
Eseje 31. Pivo na přednáškách
Eseje 32. Zkoušky
Eseje 33. Šídlo v pytli neutajíš
Eseje 34. Nešťastná událost
Eseje 35. Vendeta
Eseje 36. Lekce na celý život
Eseje 38. Snubní prsten
Eseje 40. Jak různí byli ti všichni
Eseje 41. Výrobek č. 2
Eseje 42. Kytara
Eseje 43. Lékař, který se minul povol...
Eseje 44. Ať žije sport!
Eseje 45. Canalis nasolacrimalis
Eseje 46. Komsomol
Eseje 47. Unus – jednička
Eseje 48. Foto – Graf
Eseje 49. Tři tablety aminazinu
Eseje 50. "Polární záře"
Eseje 51. Podařená kvítka
Eseje 52. Bratr – 2
Eseje 54. Aspekty osobnosti
Eseje 56. Ďábelský úšklebek
Eseje 57. Jednadvacet žbluňků
Eseje 58. Trojčata
Eseje 59. Plov na Issyk – Kulu
Eseje 60. Spekulace! Je to byznys, nebo...
Eseje 61. Hořký cukr
Eseje 63. Krupicová kaše
Eseje 64. Pocit hrdosti
Eseje 65. Byla to vůbec láska?
Eseje 67. Lístek č. 13
Eseje 68. Když chybí smysl pro dobrodr...
Eseje 69. Portréty
Eseje 70. Exkurze
Eseje 71. Zimní zkouškové období
Eseje 72. Stierlitz může odpočívat
Eseje 73. Dýchejte ústy, prosím
Eseje 74. Hitler kaputt!
Eseje 75. Druhák
Eseje 76. Za chyby se platí
Eseje 77. Tři písmena
Eseje 78. Kníže z Imeretie
Eseje 79. Jeden seje, druzí sklízejí
Eseje 80. Pud soli
Eseje 81. Šprýmař
Eseje 82. Vzhůru na barikády!
Eseje 83. „Gorko! Gorko!“
Eseje 84. Zbabělci
Eseje 85. Zázrak!
Eseje 86. Myš! ...ve vlasech? Jak origi...
Eseje 87. Rozený porodník
Eseje 88. Mezinárodní den dětí
Eseje 91. Tumáš granát, fašisto!
Eseje 96. POPA
Eseje 97. Ty jsi ale hazardér, Paramoš...
Eseje 99. Věčně hladoví
Eseje 100. Darebáci
Po ukončení institutu
Eseje 37. Bílé chryzantémy
Eseje 53. Trojí dík
Eseje 55. Jsme jedenáctí! No a co?
Eseje 62. Fajnzilbergův omyl
Eseje 90. Ještě to není to pravé
Eseje 92. Záchrana tonoucích je v ruk...
Eseje 93. Lidé, buďte šťastní
Eseje 94. Balzám na srdce
Eseje 98. Óda na plov
Besedy v kuchyni
Eseje 39. Cihlou do hlavy
Eseje 89. Gurjevská kaše neboli besedy...
Za horizontem
Eseje 66. Paříž, Paříž...
Eseje 95. Milán – město blahobytné
Eseje 72. Stierlitz může odpočívat
Když je student přijat na školu, vyvstává před ním otázka, kde bydlet. Nás Kemerovčanů se to samozřejmě netýkalo. Taťána Jančilinová si kupříkladu nemohla v tomto ohledu stěžovat. Bydlela v centru blízko konečné tramvaje č. 3, která jezdila do Kirovské čtvrti. Navíc ještě bydlela v obrovském solidním bytě, tzv. „stalince“. Měla skvělou rodinu. Její rodiče měli pro nás pochopení a často nám přenechávali byt, abychom tam mohli pořádat večírky naší skupiny. To jen tak mimochodem. Nebo třeba Valera Kajgorodov, ten zas bydlel v báječném čtyřpokojovém bytě v Kirovské čtvrti. Také to byla „stalinka“. V tom domě bylo celých 40 let od Říjnové revoluce kadeřnictví.


Dimka také dorazil vybaven zásobami dobrot, a navíc ještě přivezl měch domácího vína. Protože měl štědrou duši, odlil do třílitrové lahve víno, vzal „čurčchelu“ a „adžiku“ a odnesl to jako dárek naší domácí. Vygram i já jsme se projevili jako hamouni a o žádné dobroty jsme se s ní nepodělili. Ona beztak nevěděla, že nějaké máme. Ráno předal Dimka dárky bytné, zamkli jsme na zámek a vyrazili do školy. Po vyučování jsme chtěli hledat pro Dimku byt. Ten den jsme ale neměli štěstí a nic jsme nenašli. Měli jsme ale plány na další den. Večer jsme se unavení vraceli domů a cestou jsme na trhu ve čtvrti „Rudnik“ koupili nějaké bylinky a chleba. Těšili jsme se na večeři s vínem (Dimka přinesl i litrový roh na pití), na „suluguni“ s bylinkami a také na dezert. Měli jsme východní sladkosti a jablka druhu „alma – atanská grošovka“, které jsem přivezl já.



Ten večer se dívenky oblékly a v noci demonstrativně odešly z domu. Nechtěly, ani nemohly zůstat. Rozzlobené a ponížené odešly k Raje Šabalinové, která měla sama pronajatý koutek v bytě v Kirovské čtvrti. Tady teprve dívky začaly řešit své další bydlení. Přes svůj půvab a křehkost ukázaly, že jsou dobré bojovnice (mám teď na mysli boj s obtížemi). Nejprve šly a sbalily si věci. Domácí se omlouval a přemlouval je, aby zůstaly. Ale holky byly jako z kamene. Bouřlivá událost, kterou měly za sebou, přinesla své ovoce. Ani za nic byste neuhodli, kde našly do konce zimního zkouškového období útulek. Je těžké tomu uvěřit, ale je to fakt. Dívek se ujala správcová v budově morfologického pavilonu lékařského institutu. Pustila je do své světničky. Přes den holčiny seděly ve studovně a připravovaly se na zkoušky, večer přicházely do té světničky.




To první zimní zkouškové období bylo krátké. Pouhé dvě zkoušky a diferencovaný zápočet z anatomie, který dívky získaly, jako by se nic nestalo. O tom, že bydlely v té budově, věděli jen ti nejbližší. Konspirace však fungovala natolik kvalitně, že major Stierlitz mohl spokojeně odpočívat. Když holky udělaly zkoušky na jedničky, odjely domů do Prokopjovsku, pryč od těch dvou hrůzných týdnů.
Námět laskavě poskytla Naděžda Svěšinkovová.
15 říjen 2011
© Copyright: Oleg Sedyšev, 2012
Copyright Registrace №21202070503
k obsahu ↑