Žertovné eseje DAREBÁCI
"Všichni mrtví, s výjimkou těch, kteří jsou naživu, a ti z nich pamatoval."Konfucius
Obsah
- Slovo autora
- Copyright Registrace
DAREBÁCI
Eseje 1. Jak jsem se stal studentem
Eseje 2. Minikolej
Eseje 3. Arkaša
Eseje 4. Dito
Eseje 5. Vagram
Eseje 6. Jevgenij
Eseje 7. Sláva Sizikov
Eseje 8. Báťa
Eseje 9. Tolik a Vagram
Eseje 10. Ilgam a Otari
Eseje 11. Péťa Kozlov a píšťalka
Eseje 12. Golubjov a Sáša Plochich
Eseje 13. Serjoža Ščerbinin
Eseje 14. Zkouška z praktické chirurg...
Eseje 15. Striptýz Lídy Syrkaševové
Eseje 16. Svět je malý
Eseje 17. Pseudosvatba
Eseje 18. Jak jsem dělal vedoucího odb...
Eseje 19. Anatomie
Eseje 20. Skupina č. 118
Eseje 21. RW
Eseje 22. Bratři Romašovovi
Eseje 23. Farmakologie
Eseje 24. Sambo
Eseje 25. Dimka vinařem
Eseje 26. Pivovar
Eseje 27. Delikátnost
Eseje 28. Vojenská příprava
Eseje 29. Festival
Eseje 30. Příliš hr do manželství
Eseje 31. Pivo na přednáškách
Eseje 32. Zkoušky
Eseje 33. Šídlo v pytli neutajíš
Eseje 34. Nešťastná událost
Eseje 35. Vendeta
Eseje 36. Lekce na celý život
Eseje 38. Snubní prsten
Eseje 40. Jak různí byli ti všichni
Eseje 41. Výrobek č. 2
Eseje 42. Kytara
Eseje 43. Lékař, který se minul povol...
Eseje 44. Ať žije sport!
Eseje 45. Canalis nasolacrimalis
Eseje 46. Komsomol
Eseje 47. Unus – jednička
Eseje 48. Foto – Graf
Eseje 49. Tři tablety aminazinu
Eseje 50. "Polární záře"
Eseje 51. Podařená kvítka
Eseje 52. Bratr – 2
Eseje 54. Aspekty osobnosti
Eseje 56. Ďábelský úšklebek
Eseje 57. Jednadvacet žbluňků
Eseje 58. Trojčata
Eseje 59. Plov na Issyk – Kulu
Eseje 60. Spekulace! Je to byznys, nebo...
Eseje 61. Hořký cukr
Eseje 63. Krupicová kaše
Eseje 64. Pocit hrdosti
Eseje 65. Byla to vůbec láska?
Eseje 67. Lístek č. 13
Eseje 68. Když chybí smysl pro dobrodr...
Eseje 69. Portréty
Eseje 70. Exkurze
Eseje 71. Zimní zkouškové období
Eseje 72. Stierlitz může odpočívat
Eseje 73. Dýchejte ústy, prosím
Eseje 74. Hitler kaputt!
Eseje 75. Druhák
Eseje 76. Za chyby se platí
Eseje 77. Tři písmena
Eseje 78. Kníže z Imeretie
Eseje 79. Jeden seje, druzí sklízejí
Eseje 80. Pud soli
Eseje 81. Šprýmař
Eseje 82. Vzhůru na barikády!
Eseje 83. „Gorko! Gorko!“
Eseje 84. Zbabělci
Eseje 85. Zázrak!
Eseje 86. Myš! ...ve vlasech? Jak origi...
Eseje 87. Rozený porodník
Eseje 88. Mezinárodní den dětí
Eseje 91. Tumáš granát, fašisto!
Eseje 96. POPA
Eseje 97. Ty jsi ale hazardér, Paramoš...
Eseje 99. Věčně hladoví
Eseje 100. Darebáci
Po ukončení institutu
Eseje 37. Bílé chryzantémy
Eseje 53. Trojí dík
Eseje 55. Jsme jedenáctí! No a co?
Eseje 62. Fajnzilbergův omyl
Eseje 90. Ještě to není to pravé
Eseje 92. Záchrana tonoucích je v ruk...
Eseje 93. Lidé, buďte šťastní
Eseje 94. Balzám na srdce
Eseje 98. Óda na plov
Besedy v kuchyni
Eseje 39. Cihlou do hlavy
Eseje 89. Gurjevská kaše neboli besedy...
Za horizontem
Eseje 66. Paříž, Paříž...
Eseje 95. Milán – město blahobytné
Eseje 41. Výrobek č. 2
Vojenské cvičení probíhalo ve vesnici Plotnikovo, což je šedesát kilometrů od Kemerova. Ta obec je známá jenom tím, že se v ní nachází pivovar, který vyrábí báječné pivo „Taježnoje“, dále je tam dislokovaná divize Občanské obrany a také se tam narodil a vyrostl student Kemerovského lékařského institutu A. A. Šmalc. Ano, Leša Šmalc se narodil a vyrostl ve vesnici, kam jsme odjeli na vojenské cvičení! Šmalc byl klidný a ukázněný hoch. V institutu se žádných dobrodružných akcí zpravidla nezúčastňoval. Pak si ale vzal do hlavy, že se týden před cvičením ožení. Dalo se proto čekat, že za ním do té díry plné tarakánů přijede jeho mladá žena stejně tak, jako dříve jezdily ženy děkabristů za svými manžely do vyhnanství. Celičké dny na něj ostýchavě čekávala před bránou, jak před tchýninou zahrádkou. Jaké asi bylo pro mladou roztouženou ženu plnou lásky takové čekání?
To je taková alkoholická záležitost. Má to 70 procent a velmi pronikavou vůni. Chutná po nejrůznějším ovoci. Používalo se to při výrobě ovocného karamelu ve výrobnách chleba ve fabrice v Plotnikovu. Někdo ze Šmalcových příbuzných tam k naší radosti dělal vedoucího. Musím říct, že jsme Šmalce chránili, jak jsme mohli, ale kanadský žertík jsme si pochopitelně neodpustili. V oné historce, kterou jsem nazval „Vojenské cvičení“, jsem podrobně popsal, jak jsme celá rota kolektivně a pěkně sborem odpočítávali dny. Měli jsme ale ještě jednu zábavičku. Někdo vždycky vymyslel nějakou primitivní a zesměšňující hádanku a vykřikoval jí nahlas. Celá rota pak řvala odpověď. Tak tady na tom dobrákovi Šmalcovi jsme si taky zgustli, a to doslova v prvních dnech. Ta stupidní hádanka zněla: „Kdo z vás v líbánkových dnech, onanoval ve stanech? Tohle jsme skandovali po večerech a celá rota vždycky zahřměla na celé kolo: „Šmalc!“
Ten proces byl docela rychlý a ještě před nástupem na cvičení měl Badri celé temeno úplně bez vlasů. Na hlavě se objevila interesantní pleš. Jednoho dne odvedli naši rotu na střelnici. Každý musel splnit povinnu střelbu ze dvou postavení: vestoje a vleže. Ke splnění tohoto úkolu nám vydali po dvanácti patronách – šest na každý úkon. Byly povoleny dva výstřely po sobě. S vypětím sil se nám povedlo nacpat patrony do zásobníku „kalaše“ (automat Kalašnikov) – měl dost tuhou pružinu. Divil jsem se, jak tam vojáci dokážou naskládat všech třiatřicet patron. To teď ale vynecháme a vrátíme se ke střelbě. Terče byly od nás asi sto metrů. Když někdo trefil terč a ten spadl, nemuselo se k němu chodit, protože jsme ho mohli zvednout na dálku pomocí elektromotoru. A tak ve střelbách přišla řada i na studentskou skupinu, ve které byl Badri Lipartija.
V následujícím čase už se v táboře nikdo nevystavoval jen tak, protože všichni čekali, co Vadik udělá, až se probudí. Dokonce se mnozí nahrnuli na lavičky poblíž Vadikova stanu. Stalo se ale něco, čemu jsme nerozuměli. Když jsme se už poněkolikáté podívali na stan, žádná ruka už tam netrčela. Vadik nijak nereagoval! Daleko zajímavější bylo pozorovat, jak Badri chodí od jednoho k druhému a rozčiluje se, proč jsme tam nechtěli položit ten los.
10 srpen 2011
© Copyright: Oleg Sedyšev, 2012
Copyright Registrace №21202050443
k obsahu ↑